KONTAKT HOME

Andromeda
Beran
Blíženci
Býk
Cefeus
Delfín
Drak
Eridanus
Had
Hadonoš
Havran
Herkules
Honící psi
Hydra
Jednorožec
Ještěrka
Jižní ryba
Kasiopeja
Koníček
Kozoroh
Labuť
Lev
Lištička
Lodní záď
Lyra
Malý lev
Malý medvěd
Malý pes
Orel
Orion
Panna
Pastýř
Pegas
Perseus
Pohár
Rak
Ryby
Rys
Severní koruna
Sextant
Střelec
Šíp
Štír
Štít
Trojúhelník
Váhy
Velká medvědice
Velký pes
Velryba
Vlasy Bereniky
Vodnář
Vozka
Zajíc
Žirafa

HAVRAN

• Latinsky - Corvus
• Zkratka - Crv
• Rozloha - 184 stupňů čtverečních
• Počet hvězd do 6.magnitudy - 15

Obsah

• Gienah (Gama Havrana)
• Kraz (Beta Havrana)
• Algorab (Delta Havrana)
• Minkar (Epsilon Havrana)
• Alchiba (Alfa Havrana)
• Struve 1669
• R Havrana
• NGC 4361
• NGC 4038+NGC 4039 (Tykadla)
• NGC 4027

Havran je jedním z původních 48 starořeckých souhvězdí a představuje posvátného opeřence boha Slunce Apollona. Nejjasnější hvězdy Havrana vytvářejí na obloze nepravidelný čtyřúhelník. Najdeme je pod souhvězdím Panny. Souhvězdí je poměrně malé a velmi chudé na zajímavé objekty pozorovatelné menšími dalekohledy.

Dvě nejjasnější stálice souhvězdí mají téměř stejnou jasnost : 2,6. a 2,7. magnitudy. Jmenují se Gienah a Kraz.

Gienah (Gama Havrana)

Gienah ( Gama Havrana ) je horkou hvězdou spektrálního zařazení B8 ve vzdálenosti okolo 165 světelných let od nás. Odhadujeme,že hvězda má asi čtyřikrát větší průměr než naše Slunce a svítivostí ho překonává přibližně 350 krát. Povrchová teplota se pohybuje okolo 12 000 stupňů Celsia.

Kraz (Beta Havrana)

Kraz ( Beta Havrana ) je žlutým obrem ( spektrum G5 ) ve vzdálenosti okolo 140 světelných roků od Země. Odhadujeme,že hvězda má zhruba 16 krát větší průměr než naše Slunce a asi 160 krát větší zářivý výkon.

Algorab (Delta Havrana)

Bronzovou medailí se může po porovnávání jasností stálic v Havranu pyšnit Algorab ( Delta Havrana ). Na pozemské obloze dosahuje 3. hvězdné velikosti. Je také horkou hvězdou spektrální třídy B9 a nachází se ve vzdálenosti asi 90 světelných roků. I malý dalekohled vám ukáže v její blízkosti ( 24 úhlových vteřin ) slabou stálici 9. hvězdné velikosti. Jde o oranžovou hvězdu patřící do spektrální třídy K. Pokud jde o fyzického společníka musí být oběžná doba velmi dlouhá, pravděpodobně delší než 10 000 roků.

Minkar (Epsilon Havrana)

Jen o chlup slabší než Algorab je Minkar ( Epsilon Havrana ). Dosahuje 3,0. magnitudy. Tato oranžová obří hvězda ( spektrum K2 ) je nejvzdálenější stálicí z těch, které tvoří Havranův čtyřúhelník- leží asi 300 světelných roků od Slunce.

Alchiba (Alfa Havrana)

Alfa Havrana má jméno Alchiba a je paradoxně až pátou nejjasnější stálicí v souhvězdí. Dosahuje 4. hvězdné velikosti. Nachází se asi 48 světelných roků od nás a je žlutobílá,spektrálního zařazení F0.

Struve 1669

V severní části souhvězdí,asi 4,5 stupně severovýchodně od hvězdy Algorab leží dvojhvězda Struve 1669. Dvojici téměř stejně jasných složek 6. hvězdné velikosti dělí na obloze 5,4 úhlové vteřiny. Rozliší je již malý dalekohled. Obě hvězdy jsou nažloutlé,patří do spektrální třídy F a nachází se zhruba 280 světelných roků od Země. Při pohledu prostýma očima se jeví Struve 1669 jako jedna hvězda 5,2. magnitudy.

R Havrana

Proměnnou hvězdou typu Mira Ceti je R Havrana. Najdete ji uvnitř Havranova čtyřúhelníku,asi 2 stupně jihovýchodně od hvězdy Gienah ( Gama Havrana ). Její jas kolísá mezi 6,7. a 14,4. magnitudy s periodou okolo 317 dní. V maximu je tedy velmi dobře pozorovatelná již malým triedrem,v minimu budete na její spatření potřebovat velký amatérský dalekohled. Na obloze vytváří pěkný trojúhelníček s dalšími dvěma hvězdami 8. a 9. hvězdné velikosti,se kterými můžete její jas porovnávat. Vzdálenost této pulsující obří červené hvězdy příliš spolehlivě neznáme,některé odhady mluví o 3000 světelných roků.

NGC 4361

Zhruba uprostřed souhvězdí, v horní polovině Havranova čtyřúhelníku a asi 2,5 stupně jihovýchodně od nejjasnější hvězdy Gienah ( Gama Havrana ),se nachází planetární mlhovina NGC 4361. S celkovou jasností okolo 10,5. magnitudy je při kvalitních pozorovacích podmínkách v náznaku viditelná i menšími amatérskými dalekohledy. Při malých zvětšeních ji spatříte jako drobnou mlhavou skvrnku o průměru okolo 40 úhlových vteřin. Větší dalekohled ukáže nepravidelný tvar mlhoviny a za dobrých podmínek i slabou centrální hvězdu 13. magnitudy. Jasnou centrální oblast obklopuje slabá vnější obálka o průměru asi 1,9 úhlové minuty. NGC 4361 je hezkým příkladem planetární mlhoviny se spirálovou strukturou. Vzdálenost objektu odhadujeme na asi 2500 světelných roků,ale tento údaj neberte vážně.

NGC 4038+NGC 4039 (Tykadla)

V hlubinách černého opeřence je pro nevelké dalekohledy k mání zajímavá dvojice interagujících galaxií. Mají katalogové označení NGC 4038 a NGC 4039. Nachází se v západní části souhvězdí, necelé 4 stupně jihozápadně od hvězdy Gienah ( Gama Havrana ). Jejich celková jasnost je asi 10,5. magnitudy. Podle svého vzhledu na fotografiích dostala tato dvojice název Antény nebo také Tykadla. Tykadla jsou jedním z nejbližších příkladů dvou velkých srážejících se spirálních galaxií. Dvojici najdeme přibližně 45 milionů světelných roků od Země. Před několika stovkami milionů roků se srazily a při této mohutné kosmické kolizi byl vyvržen plyn a hvězdy z obou galaxií do dvou dlouhých oblouků,jde prakticky o odvinutá spirální ramena. Navíc došlo k zhuštění mezihvězdné látky a překotnému zrodu nových hvězd. Vznikají nejen obří otevřené hvězdokupy obsahující statisíce mladých stálic ale i nové hvězdokupy kulové. Kolize galaxií však nekončí,bude pokračovat ještě nejméně několik stovek milionů let. Konečným výsledkem tohoto gravitačního tance bude pravděpodobně jedna eliptická galaxie. Podobný osud čeká za několik miliard roků nejspíše i naši Galaxii,která by se měla srazit s Velkou galaxií v Andromedě ( M 31 ). NGC 4038 a 4039 můžete spatřit ve středně velkém amatérském dalekohledu jako drobnou mlhavou skvrnku ve tvaru srdce o rozměru přibližně 5 úhlových minut. Severní NGC 4038 se jeví jasnější než NGC 4039. Další podrobnosti jsou patrné ve velkých dalekohledech. Dlouhé slapové chvosty táhnoucí se od obou galaxií nejsou běžnými amatérskými přístroji pozorovatelné,jsou velmi slabé.

NGC 4027

Jen asi 40 úhlových minut jihozápadně od dvojice kolidujících galaxií NGC 4038 + NGC 4039 leží slabší galaxie NGC 4027. S hodnotou 11,1. magnitudy je v dosahu až středně velkých amatérských dalekohledů. Představí se v nich jako slabá drobná mlhavá skvrnka. Rozkládá se na plošce o velikosti asi 3,3 krát 2,4 úhlové minuty. Při menších zvětšeních ji můžete spatřit společně v jednom zorném poli s Tykadly. Na snímcích působí NGC 4027,podobně jako Tykadla značně rozháraným dojmem. Její nepravidelný tvar je také důsledkem galaktické kolize. Blízkost NGC 4027 k dvojici galaxií Antény není náhodná,tvoří menší skupinu galaxií,společně s několika desítkami slabších hvězdných ostrovů.